Práce - portál Hledej práci.cz - 12035 nabídek práce

Přidat k oblíbeným     Nastavit jako homepage

Reklama

• Home
• Zadat volné místo
• Vložit životopis
• Zadat poptávku
• Nejnovější nabídky
• Nejnovější poptávky

Poradna - Vaše dotazy

rozdíl mezi výpovědí dohodou podanou zaměstnancem a zaměstnavatelem
rozhodla jsem se podat výpověď dohodou a oznámila to zaměstnavateli,který na toto přistoupil. nicméně preferuje způsob, kdy dá výpověď na dohodu (bez odstupného) on mně. chci se zeptat jaký je rozdíl mezi tím kdy podám výpověď dohodou já a kdy zaměstnavatel a jaké důsledky z toho pro mně plynou.  

Především je nutné rozlišovat rozvázání pracovního poměru dohodou dle § 49 zákoníku práce (dále jen „ZP“) a rozvázání pracovního poměru výpovědí danou zaměstnancem nebo zaměstnavatelem dle § 50 a násl. ZP.

V případě, že se zaměstnanec dohodne na rozvázání pracovního poměru se zaměstnavatelem, pracovní poměr skončí sjednaným dnem. Dohodu o rozvázání pracovního poměru zaměstnanec uzavírá se zaměstnavatelem písemně, jinak je neplatná. V této souvislosti poukazuji na to, že dohoda je dvoustranný právní úkon, tzn. že dohoda je uzavřena, jakmile se zaměstnavatel se zaměstnancem dohodne na skončení pracovního poměru. Důvody rozvázání pracovního poměru musí být v dohodě uvedeny pouze tehdy, požaduje-li to zaměstnanec. Pokud by v dohodě jako důvody rozvázání pracovního poměru byly důvody uvedené v § 52 písm. a) až c) ZP, případně důvod uvedený v § 52 písm. d) ZP, vznikl by Vám tímto nárok na odstupné dle § 67 ZP, při rozvázání pracovního poměru dohodou z jiných důvodu Vám zákon nárok na odstupné nepřiznává. To vše samozřejmě za předpokladu, že nárok na odstupné nemáte sjednán přímo v pracovní smlouvě.

Zaměstnanec je dále oprávněn rozvázat pracovní poměr výpovědí, přičemž zaměstnanec může dát výpověď na rozdíl od zaměstnavatele z jakéhokoliv důvodu nebo bez uvedení důvodu. Pokud dá zaměstnanec výpověď z pracovního poměru, pracovní poměr skončí po uplynutí výpovědní doby, která činí nejméně 2 měsíce, ovšem v pracovní smlouvě tedy lze sjednat výpovědní dobu delší.

Naopak zaměstnavatel je oprávněn dát zaměstnanci výpověď jen ze zákonem stanovených důvodů dle § 52 ZP, když zákon přiznává zaměstnanci nárok na odstupné v případě, že zaměstnavatel vypověděl pracovní poměr zaměstnanci z důvodů dle § 52 písm. a) až c) ZP, případně z důvodu dle § 52 písm. d) ZP.

V souladu s ustanovením § 67 ZP zaměstnanci, u něhož dochází k rozvázání pracovního poměru výpovědí danou zaměstnavatelem z důvodů uvedených v § 52 písm. a) až c) nebo dohodou z týchž důvodů, náleží při skončení pracovního poměru odstupné ve výši nejméně trojnásobku průměrného výdělku, když v kolektivní smlouvě, popřípadě ve vnitřním předpisu lze odstupné podle předchozí věty zvýšit o další násobky průměrného výdělku. Dochází-li k výpovědi z důvodu dle § 52 písm. d) ZP, náleží zaměstnanci odstupné ve výši nejméně dvanáctidobou průměrného výdělku.

S ohledem na výše uvedené je v případě skončení pracovního poměru nevýznamné, zda návrh na rozvázání pracovního poměru učiníte Vy a Váš zaměstnavatel tento návrh přijme nebo naopak, protože k uzavření dohody dojde až v okamžiku, kdy jedna strana akceptuje návrh druhé strany. Ovšem v této souvislosti ještě doporučuji posoudit znění Vaší pracovní smlouvy, která by eventuelně mohla obsahovat další specifické podmínky, kdy zaměstnanci vzniká nárok na odstupné při ukončení pracovního poměru, například nárok na odstupné nejen ze zákonem stanovených důvodů. Jelikož Vaši pracovní smlouvu nemám k dispozici, nemohu se k této variantě blíže vyjádřit.


kamila | 19.04.2007 | odpověděl: Mgr. Zuzana Kozlovská

Zpět na pracovně-právní poradnu.

Nenašel sem odpověď na svou otázku. Chci vložit svůj dotaz.

Online hry  |  Akuna - Alveo  |  Seznamka  |  Bezva Portál
(c) 2005 - 2011 Všechna práva vyhrazena
www.hledejpraci.cz | www.zinrak.com